Willem Dafoe

William James "Willem" Dafoe (narozen 22. července 1955) je americký herec. Je známý svým výrazným chraplavým hlasem a získal řadu ocenění, včetně čtyř nominací na Oscara a tří Zlatých glóbů. Často spolupracoval s režiséry Paulem Schraderem, Abelem Ferrarou, Larsem von Trierem, Julianem Schnabelem a Wesem Andersonem. Dafoe byl v počátcích členem experimentální divadelní společnosti The Wooster Group, kde hrál v několika inscenacích. Ve filmu debutoval ve snímku Nebeská brána (1980), ale během natáčení byl vyhozen. Svou první hlavní roli si zahrál ve filmu o motorkářích mimo zákon Bez lásky (1982) a poté hrál hlavního antagonistu ve filmech Ohnivé ulice (1984) a Žít a zemřít v L. A. (1985). První nominaci na Oscara získal za roli seržanta Eliase Grodina ve válečném filmu Olivera Stonea Čet…

William James "Willem" Dafoe (narozen 22. července 1955) je americký herec. Je známý svým výrazným chraplavým hlasem a získal řadu ocenění, včetně čtyř nominací na Oscara a tří Zlatých glóbů. Často spolupracoval s režiséry Paulem Schraderem, Abelem Ferrarou, Larsem von Trierem, Julianem Schnabelem a Wesem Andersonem. Dafoe byl v počátcích členem experimentální divadelní společnosti The Wooster Group, kde hrál v několika inscenacích. Ve filmu debutoval ve snímku Nebeská brána (1980), ale během natáčení byl vyhozen. Svou první hlavní roli si zahrál ve filmu o motorkářích mimo zákon Bez lásky (1982) a poté hrál hlavního antagonistu ve filmech Ohnivé ulice (1984) a Žít a zemřít v L. A. (1985). První nominaci na Oscara získal za roli seržanta Eliase Grodina ve válečném filmu Olivera Stonea Četa (1986). V roce 1988 si Dafoe zahrál Ježíše ve filmu Martina Scorseseho Poslední pokušení Krista a hrál ve filmu Hořící Mississippi, které oba vyvolaly kontroverze. Po malých rolích ve filmech Narozen 4. července (1989) a Divoká srdce (1990) zahájil šestifilmovou spolupráci s režisérem Paulem Schraderem dramatem Lehký spánek (1992). Zahrál si v kritikou odmítaném erotickém thrilleru Tělo jako důkaz (1993) a poté se podílel na snímcích Jasné nebezpečí (1994), Anglický pacient (1996), Nebezpečná rychlost 2: Zásah (1997) a Pokrevní bratři (1999). Poté, co získal svou druhou nominaci na Oscara za ztvárnění Maxe Schrecka ve filmu Stín upíra (2000), hrál Dafoe Normana Osborna v superhrdinském filmu Spider-Man (2002), padouchy ve filmech Tenkrát v Mexiku (2003) a XXX: Stav unie (2005) a Carsona Claye ve filmu Prázdniny pana Beana (2007). V roce 2009 si zahrál v experimentálním filmu Antikrist, jednom ze tří filmů s Larsem von Trierem. Dafoe se poté objevil ve filmech Hvězdy nám nepřály, John Wick, Grandhotel Budapešť (všechny 2014), Velká čínská zeď (2016), Vražda v Orient expresu (2017), Florida projekt (2017), za který získal svou třetí nominaci na Oscara, Aquaman (2018) a Maják (2019). Dále má na kontě hlasové role ve filmech Hledá se Nemo (2003), jeho pokračování Hledá se Dory (2016) a Fantastický pan Lišák (2009), hlasové a motion capture role ve filmech John Carter: Mezi dvěma světy (2012) a Death Note (2017) a hlasové příspěvky do videoher Spider-Man (2002), Hledá se Nemo (2003), James Bond 007: Všechno nebo nic (2004) a Beyond: Two Souls (2013). Dafoe ztvárnil několik skutečných postav, například T. S. Eliota ve filmu Tom a Viv (1994), Piera Paola Pasoliniho ve filmu Pasolini (2014), Vincenta van Gogha ve filmu U brány věčnosti (2018), za který získal nominaci na Oscara za nejlepší mužský herecký výkon, svou první v této kategorii, a Leonharda Seppalu ve filmu Togo (2019). Dafoe má dvojí občanství Spojených států a Itálie. Výše uvedený popis je převzat z článku Willem Dafoe na Wikipedii, licencováno pod CC-BY-SA, plný seznam přispěvatelů na Wikipedii.