Pozoruhodně bystrá stvoření

Nečekal jsem, že mě film o vdově pracující v noční směně mořského světa takhle vezme, ale Sally Field je tu fakt skvělá – ta unavená, ale pořád zvědavá energie z ní jde v každé scéně s chobotnicí. Scéna, kdy v prázdné hale jen šeptá na sklo nádrže a ta chobotnice začne napodobovat její pohyby, má neuvěřitelně tichou, až posvátnou atmosféru. Lewis Pullman jako ztracený mladík, co se v noci potuluje mezi akvárii, je výborný protihráč, jejich rozhovory na lavičce u nádrže působí strašně opravdově. Líbilo se mi, jak se to mysteriózno drží spíš v náznacích – člověk celou dobu váhá, jestli je chobotnice fakt „pozoruhodně bystrá“, nebo jestli si to vdova jen projektuje, aby zvládla smutek. Závěr je možná až moc uhlazený, ale díky atmosféře nočního akvária a vedlejším postavám (Molina a Meaney mají parádní drobné výstupy) mi to vůbec nevadilo.